Pro kompozici fotografie neexistují žádná neotřesitelná pravidla, lze však doporučit několik osvědčených postupů, jejichž pomocí můžete kompozici svých fotografií výrazně zlepšit. Uvedená pravidla platí jak pro fotografování zrcadlovkou, tak pro fotografování kompaktem nebo mobilem, chcete-li smartphonem. V tomto článku naleznete 19 osvědčených způsobů kompozice od nejzákladnějších až po pokročilé techniky kompozice. Kompozice fotografie je způsob uspořádání objektů a barev na fotografii, tak aby to vše dohromady fungovalo. Jak jsem již zmínil, nejedná se o zákony, ale o pokyny. Mnoho z nich se v umění používá již tisíce let a skutečně pomáhají dosáhnout atraktivnějších líbivých kompozic. Začneme pravděpodobně nejznámější technikou kompozice, a tím je pravidlo třetin, které při své tvorbě s úspěchem používal již malíř Leonardo da Vinci.

Pravidlo třetin

Pravidlo třetin je velmi jednoduché. Náhled fotografie rozdělíte na 9 stejných obdélníků, tři podélné a tři svislé, tak jak je znázorněno na obrázku níže. Dnešní fotoaparáty mají v režimu živého náhledu možnost zobrazit tuto dělicí mřížku přímo na displeji. Postup jak zapnout tuto mřížku určitě naleznete v příručce svého fotoaparátu. Obvykle máme přirozenou tendenci umístit fotografovaný objekt doprostřed fotografie. Cílem kompozice třetin je umístit fotografovaný objekt v místě, kde se čáry mřížky protínají. Touto kompozicí určitě vyfotíte mnoho hezkých a atraktivních fotografií.

Domeček vyfotografovaný na pozadí krajiny nám dobře vizualizuje pravidlo třetin. Je umístěn v průsečíku spodní a pravé třetiny. Vhodně zvolený úhel pohledu při fotografování způsobil, že okna v průčelí domu směřují do otevřeného prostoru krajiny. Strom úplně vpravo vytváří přirozenou vinětaci fotografovaného objektu. Velikost fotografovaného objektu domečku je celkově menší než třetina délky fotografie. V tomto případě se jedná o fotografii krajiny, kdy požadujeme větší hloubku ostrosti. Té dosáhneme nastavením většího clonového čísla f. Zašedlým fotografiím předejdeme správným nastavením bílé nebo změnou expozice do kladných hodnot.

Středové kompozice a symetrie

Jsou ale situace, kdy umístění fotografovaného objektu do středu fotografie působí také dobře. Tyto symetrické scény jsou ideální pro středovou kompozici. Jedná se především o fotografie silnic a budov, které jsou často skvělými fotografickými objekty vhodnými pro středové kompozice, většinou objekty, které se nepohybují.

Na fotografii kytice můžeme vidět středovou kompozici fotografie. Kytice je podélně symetrická. Symetrické objekty jsou velmi vhodné pro použití středové kompozice. Optický střed vázy není totožný s optickým středem snímku to na někoho může působit rušivě. Kytici se od pozadí podařilo oddělit pomocí malé hloubky ostrosti. To je důvod, proč se pro fotografování květin a kytic doporučuje použít malé clonové číslo. Fotografiím se středovou kompozicí sluší spíše čtvercový formát fotografie.

Použití zajímavých objektů v popředí fotografie

Vytvoření pocitu zájmu o fotografovaný objekt v popředí je skvělý způsob kompozice, jak do scény přidat pocit hloubky obrazu. Fotografie jsou ve své podstatě dvourozměrné. Vytvoření pocitu zájmu o popředí je jednou z mnoha technik, jak dodat fotografické scéně plastičnost.

Fotografie lehátka na dovolené by vypadala nudně, ale položení klobouku, knihy nebo složeného ručníku vaši fotografii z dovolené výrazně oživí. Různým nastavením clony si také můžete vyhrát s různou hloubkou ostrosti fotografie.

Vinětace fotografie přirozeným prostředím

Vytvoření fotografie s rámováním je dalším efektivním způsobem zdůraznění hloubky prostoru fotografované scény. Pro vytvoření obrysového rámu můžete použit přirozené prvky, jako jsou okna, oblouky nebo převislé větve. Obrysový rámeček nemusí nutně obklopovat celou fotografovanou scénu, stačí s ním vyplnit třeba levý roh fotografie.

Vinětace fotografie vám umožní nasměrovat pohled diváka na vámi fotografovanou scénu. Často se dělá na počítači v grafickém editoru zatemněním nebo zesvětlením obvodu fotografie. Stejnou službu vám poskytnou přirozené objekty fotografované scény. Na fotografii páru v altánu můžete vidět praktickou ukázku této techniky. Oči jsou přirozeně směrovány stěnami altánu do středu fotografie, kde se nachází fotografovaný pár, divák pak vnímá právě jej.

Trojúhelníky a uhlopříčky – jak vyfotit hezkou fotku

Trojúhelníky a úhlopříčky dodávají fotografii „dynamické napětí“. Co máme na mysli pod pojmem „dynamické napětí“? Vodorovné a svislé čáry naznačují stabilitu. Osoba stojící na vodorovném povrchu, vypadá docela stabilně, naopak na šikmé ploše bude působit méně stabilně. Tím vizuálně vytváří určitý stupeň napětí. V našem každodenním životě nejsme zvyklí na úhlopříčky. Podvědomě naznačují nestabilitu. Začlenění trojúhelníků a úhlopříček do fotografií může pomoci vytvořit tento pocit „dynamického napětí“. Trojúhelníky mohou být skutečné objekty ve tvaru trojúhelníku nebo předpokládané trojúhelníky tvořené spojnicemi mezi fotografovanými objekty.

Fotografie ulice zobrazuje běžný život na ulici města. Ulice fotí většina fotografů podélně nebo napříč. Úhlopříčné umístění směru ulice a obrysu budov vytváří trojúhelníky vůči okraji fotografie. Tyto trojúhelníky pak vytvářejí trojúhelníkovou kompozici, a ta má pro mnoho diváků tajemnou atmosféru.

Vzory a textury – jak vyfotit hezkou fotku

Lidské bytosti jsou přirozeně přitahovány ke vzorům. Vzory jsou pro nás vizuálně atraktivní a naznačují harmonii. Mohou být vytvořeny jako série tvarů nebo přírodní útvary, jako jsou například okvětní lístky na květině. Dobrým způsobem jak vytvořit příjemnou kompozici je začlenění vzorů do fotografie. Méně pravidelné vzory a textury mohou být pro oko také velmi pohledné.

Žena v květinovém poli je častá a oblíbená fotografická scéna. Květiny vytvářejí zajímavou texturu v kontrastu s oblohou. V tomto vždy vynikne postava. V některých situacích je lepší pokleknutím fotografa hlavu fotografovaného objektu vytáhnout více vůči modré obloze. Horizont obvykle umisťujeme v horní nebo dolní třetině fotografie. Hloubku ostrosti volíme spíše střední.

Pravidlo lichého počtu

Název pravidla naznačuje, že fotografie je vizuálně přitažlivější, pokud zobrazuje lichý počet předmětů. Uvádí se, že sudý počet prvků ve scéně je rušivý, protože divák si není jistý, na který z nich má zaměřit svou pozornost. Lichý počet prvků je očima vnímán jako přirozenější a snazší. Možná že existuje spousta případů, kdy tomu tak není, ale jsou i situace, kdy je toto pravidlo použitelné.

Pravidlo kompozice lichého počtu platí spíše pro menší počet fotografovaných objektů. Umožňuje vám vždy nejvýznamnější fotografovaný objekt umístit uprostřed fotografie. Toto lze využít zejména u aranžovaných fotografií. Na výjimečnost dominantního fotografovaného objektu lze upozornit také jeho barvou.

Zaplnění celého prostoru fotografie

V některých situacích může být působivé vyplnit celý prostor fotografie objektem a ponechat jen malý nebo žádný prostor kolem. Umožníte tím divákovi, aby zaměřil svoji pozornost na hlavní fotografovaný objekt, a také mu dáte možnost zkoumat detaily fotografovaného objektu. A to by nebylo možné, pokud by byly vyfotografovány z větší vzdálenosti. Zaplnění celého prostoru fotografie si vyžádá přiblížit se k fotografovanému objektu co nejblíže. V mnoha případech s touto kompozicí vyfotíte velmi originální a zajímavé fotografie.

Pokud vaše fotografie nejsou dost dobré, tak nejste dost blízko fotografovanému objektu. Při fotografování osob a tváří je dobré vyplnit co možná celý prostor fotografie. Na fotografii tváře dívky lze vidět výsledek. Možná si také všimnete, ze které strany dopadá světlo na tvář fotografované dívky. Lze to poznat podle odlesků na její tváři. O využití světla ve fotografii se můžete více dozvědět v našem dalším článku.

Co nejvíce prázdného místa.

U předcházejícího pravidla jsme si řekli, že zaplnění celého prostoru je dobrý nástroj pro kompozici. Nyní si ukážeme, že funguje i přesný opak. Může působit velmi atraktivně, pokud necháte okolo fotografovaného objektu hodně prázdného místa. Tím vytvoříte pocit jednoduchosti a minimalismu. Podobně jako pravidlo zaplnění celého prostoru pomáhá divákovi bez rozptylování zaměřit pohled na hlavní fotografovaný objekt.

Jednoduchost a minimalismus

V předcházejícím pravidle jsme si popsali, jak ponecháním volného prostoru kolem hlavního fotografovaného objektu můžeme vytvořit také pocit jednoduchosti a minimalismu – znáte to, „méně je někdy více“. Jednoduchost v případě fotografie znamená fotografovat s nekomplikovaným pozadím, které neodvádí pozornost od hlavního objektu. Jednoduchou kompozici můžete také vytvořit přiblížením části objektu a zaostřením na jeho konkrétní detail.

Oddělení fotografovaného objektu od pozadí

Použití malé hloubky ostrosti k oddělení fotografovaného objektu je velmi účinným způsobem, jak zjednodušit kompozici. Použitím malého clonového čísla můžete snadno rozostřit pozadí, které by jinak odvracelo pozornost od hlavního fotografovaného objektu. Toto je zvláště užitečná technika pro fotografování portrétů a maker.

Další informace o tom, jak používat různá nastavení clony, naleznete v článku Jak správně nastavit fotoaparát.

Změňte úhel pohledu

Většinou fotografujeme v úrovni očí. V mém případě je to skoro dva metry! Zajímavější a originálnější kompozici můžete sestavit, když se natáhnete nahoru nebo pokleknete k zemi. Nabídnete tak divákovi jiný pohled na scénu, kterou zná. Toto pravidlo můžete použít také při fotografování dětí nebo zvířat.

Z barevné palety vyhledávejte doplňkové barvy

Kompozice barev je při tvorbě poutavé kompozice fotografy často přehlíženým nástrojem. Designéři a grafici vědí, že některé barevné kombinace se navzájem dobře doplňují a mohou být vizuálně velmi nápadné. Podívejte se na barevné kolo níže, ve kterém jsou barvy logicky uspořádány do segmentů kruhu. Barvy, které jsou na barevném kolečku vzájemně proti sobě, se označují jako „doplňkové barvy“. Jako fotografové můžeme hledat scény, které obsahují doplňkové barvy, a tak vytvářet atraktivní a nápadné kompozice.

Barevný kruh obsahuje barvy primární, sekundární a terciární a kromě nich bohatý komplex dalších barev. Hlavní výhodou barevného kruhu je, že na první pohled ukazuje harmonické a komplementární barvy. Dále je dobře vidět, která barva je spíše studená, a která teplá. Červená a oranžová patří k teplým barvám. Studené barvy jsou například modrá nebo zelená. Některé barvy dokonce vypadají jako by do kruhu vstupovaly, zatímco protilehlé jako by z barevného kruhu vystupovaly. Barevný kruh vám umožňuje vizuálně posoudit vztahy mezi jednotlivými odstíny a správně vybrat kombinace barev žádoucích pro vytvoření určité nálady nebo dojmu.

Všimli jste si někdy, kolik různých reklamních banerů a plakátů má modrá a žlutá/oranžová barevná schémata? To se děje docela záměrně.

Pravidlo volného prostoru ve směru pohybu nebo pohledu

Pravidlo prostoru vychází ze směru pohybu nebo pohledu osoby na vaší fotografii. Plovoucí loď by měla mít na fotografii před přídí ve směru pohybu více místa než za zádi. To znamená, že ve fotografii je prostor pro plavbu lodi.

Na této fotografii je letící pták při pohybu zleva doprava. Všimněte si, že vpravo je mnohem více prostoru, ptáček tak může vletět do volného prostoru před sebou, ve směru svého letu. Podvědomě vytváříme prostor pro let ptáčka. V opačném případě by ptáček vletěl přímo do okraje fotografie. Toto pravidlo lze s úspěchem použít také při fotografování osob. Fotografovaná osoba by se měla dívat spíše doprostřed fotografie než někam za její okraj.

Vyvážení prvků ve scéně (velký a malý)

Prvním pravidlem, se kterým jsme se seznámili, bylo pravidlo třetin. Toto pravidlo doporučuje umístit hlavní fotografovaný objekt k okraji fotografie. Někdy tak může u scény zachycené na fotografii vytvořit nerovnováhu. Zbývající část fotografie se může zdát prázdná. Tento jev můžete eliminovat tak, že na protějším okraji umístěte druhý, menší objekt, který svou přítomností kompozici vyváží. „Malý a velký“ je velmi výkonný kompoziční nástroj ve fotografii. Juxtapozice označuje zahrnutí dvou nebo více prvků do scény, které mohou být navzájem v kontrastu, nebo se mohou doplňovat. Oba přístupy mohou fungovat velmi dobře a mohou hrát důležitou roli při umožnění fotografii vyprávět příběh.

Vytvořte v obrazu pocit hlubokého prostoru

Při fotografování krajiny je dobré vytvořit pocit hlubokého prostoru. Jinými slovy divák bude mít pocit, že je součástí scény zachycené na fotografii. Používejte nastavení clonového čísla f/16 nebo ještě větší. Takové nastavení vám umožní dosáhnout na fotografii zároveň ostré popředí i pozadí. Umístění předmětu nebo osoby do popředí pomůže vytvořit pocit měřítka, a tím umocní hloubku fotografované scény. Pokud je to možné, použijte stativ, protože nastavení velkých clonových čísel si vyžádá nižší rychlost závěrky.

Pracujte s očními liniemi

Když fotografujete lidi, fotíte i linie očí. Oční linie udávají směr, kterým se fotografovaná osoba dívá. Tyto oční linie dokážou zaměřit pozornost diváka na určitou část fotografie. Vytvářejí také napětí a další fotografické efekty. Přestože to nejsou fyzické čáry, lze je využít k vytváření různých prvků. Pomohou také při vytváření trojúhelníků a svislých linií.

Dívka na horním snímku je k nám otočena bokem, ale přesto podvědomě zaměříme svůj pohled také ve směru pohledu jejích očí, tedy na květ květiny. Pomyslné oční linie pohledu jejích očí nám pomohla najít ústřední předmět fotografie – květ květiny. Zcela jiná situace je na spodní fotografii. Tři dívky se dívající různým směrem. Fotografie může působit zmateně nebo diváka až znervózňovat, po chvilce však zjistíte, že dvě se dívají přímo na vás a třetí mimo okraj fotografie. Možná to bude tím, že linie očí tvoří trojúhelníky.

Volte jednoduché pozadí

Jednoduchost vašim fotografiím prospěje. Snažte se eliminovat vše, co by mohlo oko diváka rozptylovat. Pokud je to možné, zvolte jednoduché pozadí – jinými slovy neutrální barvy a jednoduché vzory. Snažte se, aby byl pohled pozorovatele přitahován spíše ohniskem ostrosti obrazu než barevností plochy nebo nějakým objektem na pozadí. To pravidlo je obzvláště důležité u fotografií, kdy je fotografovaný objekt umístěn mimo střed fotografie.

Pravidlo čtení zleva doprava

Údajně fotografie „čteme“ zleva doprava, stejným způsobem, jako bychom četli text. Z tohoto důvodu by měl jakýkoli pohyb zachycený na fotografii proudit zleva doprava. Předpokládá se ovšem, že divák je ze země, kde je text čten zleva doprava. Mnoho jazyků se čte zprava doleva, například arabština. Je mnoho fantastických fotografií, na kterých děj proudí zprava doleva.

Porušujte všechna tato pravidla

Fotografie je umění, ne věda, a v umění neexistují pravidla, jako je tomu ve vědě. Je na vás, zda porušováním pravidel objevíte něco nového. Berte tedy všechna tato pravidla jako doporučení, a ne zákony. Jinak budete fotit fotografie maximálně tak dobré, jako všichni ostatní. Striktní dodržování pravidel a módních trendů vás může svazovat, a to nedopusťte! Například pravidlo o třetinách nefunguje příliš dobře u fotografií čtvercového tvaru. U těchto formátů fotografií funguje lépe středová symetrická kompozice.

Můžete porušit pouze pravidla, která znáte. Takže si osvojte výše popsané techniky kompozice, používejte je, dokud nebudou vaší druhou přirozeností, no a pak je začněte porušovat. Sami uvidíte, co se stane! Fotografování vypadá na první pohled jednoduše, čím se začnete potápět do jeho světa hlouběji, tím spíše objevíte nové, vámi zatím netušené možnosti. Takže teď už opravdu to poslední pravidlo: foťte, foťte a zase foťte. A je úplně jedno, zda mobilem, zrcadlovkou či kompaktem.