V tomto článku je mým cílem popsat ten nejjednodušší způsob jak se začínající fotograf může naučit fotit. Především platí, že fotografování se metodou pokus omyl může naučit každý. Nicméně učení se touto metodou je dost časově náročné a doporučuje se něco si o fotografování také přečíst. Právě proto doufám, že se vám tento článek bude líbit. Hlavně pak pokud po jeho přečtení budete vědět jak fotit. Tak pojďme si už něco říci o focení.
Expozice fotografie
Když hovoříme o expozici fotografie, pak máme na mysli jas fotografie. Možná vás v tuto chvíli napadne, že prostě stačí udělat fotografii, která je správně exponovaná. Ve skutečnosti to je docela jinak. Ale jak tedy?
Vyjděme z předpokladu, že fotografujete v automatickém režimu fotoaparátu. Při fotografování v automatickém režimu si fotoaparát sám zvolí správné technické nastavení clony, ISO, čas expozice. Svojí pohotovostí je automatický režim praktický, ale zcela eliminuje vaše zatím neobjevené tvůrčí schopnosti vytvořit skvělou fotografii.
Chcete důkaz, že automatický režim není nejlepší způsob jak fotit?
Podívejte se na fotografie níže. Levá fotografie byla vyfocena ve zcela automatickém režimu na zrcadlovce NIKON D3300. Jistě, můžete říci, že vypadá dobře, ale možná pouze do okamžiku, než si prohlédnete fotografii pravou. Stejný západ slunce. Stejný fotoaparát. Fotografie byly pořízeny pouze s odstupem několika sekund. Rozdíl? Fotografie vpravo byla pořízena pomocí manuální expozice.
Která fotografie se vám líbí víc? Pravděpodobně fotografie vpravo! Nastavení kreativně tmavé expozice dovolilo prosvítat bohatým barvám zapadajícího slunce. Technicky „správná“ je však fotografie vlevo, zatímco fotografie vpravo je „nesprávná“. V prvním případě byl fotoaparát zaostřen na strom a automatika fotoaparátu nastavila expozici tak, aby fotografie byla hezky jasná.
Ale vždyť to nemusí být fotografie o správném vyfocení stromu, ale o vyfocení úžasného západu slunce. V tomto případě je strom jen siluetou, která vám vytvoří hezké popředí. Ano to je přesně ten důvod, proč se musíte naučit využívat nastavení expozice – protože někdy „technicky správnou“ expozicí nevyfotíte fotografii tak, jak to ve skutečnosti vidíte a vnímáte. Vychytávky s nastavením expozice vám pomůžou zachytit atmosféru a emoce tak, jak chcete.
Co dál, jak fotit?
Nyní, když už víme, proč je důležité převzít kontrolu nad expozicí, přejděme do další lekce. V této lekci se dozvíte vše o závěrce, cloně a ISO, což jsou nástroje, které potřebujete k ovládání expozice.
Nebojte se! Jsem si jist, že během dalších několika minut zjistíte, že fotografování v jiném než automatickém režimu není zdaleka tak složité.
Ale nepředbíhejme a pojďme se spolu podívat na úvodní fotografii ještě jednou. Přece jenom je na fotografii vpravo ještě něco jinak. Ano je to umístění výrazného prvku. Na levé fotografii je umístěn někam, nejspíše se dá říci, že do středu fotografie. Na fotografii vpravo je umístěn blíže průsečíku třetin. Ano v tomto případě jsem použil třetinovou kompozici fotografie.
Asi již začínáte tušit, že nastavením expozice fotografování nekončí. Naopak teď nastává to správné dobrodružství fotografa, a to je sestavení poutavé kompozice fotografie. Existuje mnoho teorií a triků, ale nejčastěji využijete kompozici třetin.
Na příkladu fotografie západu slunce v prvním z této série článků o focení jsme si ukázali, jak je důležité mít plně pod kontrolou expozici fotoaparátu. Takže je na čase seznámit se s třemi nástroji, kterými se expozice řídí. Je to clona, čas expozice a ISO. Dohromady se také nazývají expoziční trojúhelník. Pojďme si říci, na co má každý z těchto parametrů vliv, a proč potřebujeme tyto tři samostatné nástroje pro ovládání expozice/jasu fotografie.
Jak fotit – co je clona (režim priority A/Av)
Clona se řídí nastavením clonového čísla a rozhoduje o tom, kolik světla dopadne na čip fotoaparátu. Na objektivu nebo displeji fotoaparátu je clona identifikována písmenem f nebo někdy také F a dále pak číselnou hodnotou. Mechanicky tvoří clonu soustava lamel v objektivu fotoaparátu. Tyto lamely jsou vějířovitě uspořádané tak, že v místě kde se setkávají, vytvářejí kruhový otvor. Průměr tohoto otvoru lze zvětšit nebo zmenšit jejich posouváním, což na fotoaparátu provádíme nastavením clonového čísla. Nastavení clonového čísla tedy přenastavuje lamely, což mění průměr otvoru, kterým dopadá světlo na obrazový senzor fotoaparátu. Je zřejmé, že pokud fotografujete s otevřenou clonou, vstupuje otvorem clony do fotoaparátu více světla. Více světla pak znamená světlejší fotografii.
Předpokládejme tedy, že jste vyfotili příliš světlou fotografii. Jak ji můžete ztmavit? Jednoduše nastavením většího clonového čísla. Jednoduché! Velikost clony se udává clonovým číslem obvykle v číselné řadě s rozestupem, kterému říkáme celý krok (f / 1,4; f / 2; f / 2,8; f / 3,8). Vysoké clonové číslo, jako je například f/19 znamená, že otvor clony je již dosti malý. Naopak malé clonové číslo, jako je například f / 1,4, znamená, že otvor tvořený lamelami clony je hodně otevřený.
Vyfotili jste příliš tmavou fotografii při cloně f/5,6 a chcete to vylepšit. Nastavili byste pro zesvětlení nižší clonové číslo, nebo vyšší? Že byste nastavili nižší? Výborně! Nastavením nižšího clonového čísla více otevřete clonu, což umožní větší průchod světla. Na závěr je nutné dodat, že velikost clony ovládá kromě jasu fotografie také hloubku její ostrosti.
Co je hloubka ostrosti fotografie
Clona také řídí hloubku ostrosti. Hloubka ostrosti určuje, jaká část obrazu je ostrá a jaká část je rozmazaná. Rozmazané pozadí při fotografování portrétu dosáhnete nastavením malé hloubky ostrosti, tedy nastavením malého clonového čísla. Naopak nastavením velkého clonového čísla dosáhnete velké hloubky ostrosti. Fotografovaná scéna bude celá výrazně zaostřena, což se používá například při fotografování krajiny.
Fotografie naší Jenny je typická fotografie s malou hloubkou ostrosti. Nastavením malého clonového čísla se podařilo oddělit pozadí fotografie od ní. Je to ale vykoupeno za cenu, že její tělo není celé ostře vykresleno.
Čas expozice někdy také udáván jako rychlost závěrky (režim priority S)
Závěrku fotoaparátu si můžete představit jako optickou závoru ve fotoaparátu, která svým otevřením umožňuje nasvětlení obrazového senzoru fotoaparátu po dobu určenou časem expozice. Čas expozice se udává v sekundách nebo zlomcích sekund. Při nastavení delšího času expozice dopadá na obrazový senzor světlo po delší dobu, čímž je fotografie jasnější. Tmavší fotografie se vytvoří, když se závěrka uzavře velmi rychle, a světlo tak dopadá na obrazový senzor fotoaparátu jen po krátký čas, většinou pouze zlomek sekundy. Z toho vyplývá, že tmavou fotografii můžete zesvětlit použitím delšího času expozice.
Stejně jako clona ovlivňuje jas a hloubku ostrosti fotografie, ovlivňuje čas expozice – kromě jasu fotografie – také její rozmazání vlivem pohybu fotografovaného objektu nebo fotoaparátu.
Podívejte se na fotografii výše vyfocenou s časem expozice 1/30 s. Při fotografování jsem záměrně mával rukama, to zapříčinilo rozmazání rukou na fotografii. Rozmazání pohybu se vyhnete nastavením krátkého času expozice v našem případě přibližně na 1/320 sekundy. Při nastavení krátkého času expozice fotoaparát vyfotí pohybující se ruku v krátkém čase. Rozmazání rukou vlivem jejích pohybu na fotografii již nebude patrné.
Další otázkou, kterou většina lidí pokládá, je, při jakém nejdelším čase expozice můžu stále ještě vyfotit nerozmazanou fotografii? Obvykle se uvádí vzrorec pro výpočet času expozice
Udržitelný čas expozice = 1 / ohnisková vzdálenost objektivu
tedy pro objektiv s ohniskovou vzdálenosti 50 mm můžete nastavit čas expozice 1/50s a kratší. Kliknutím si můžete zobrazit blogový příspěvek Jak fotit v režimu priorita času S, kde na tuto otázku najdete úplnou odpověď.
Jak fotit – co je ISO a jak jej nastavit
ISO udává citlivost senzoru fotoaparátu na světlo. Zvyšováním hodnoty ISO zvyšujete citlivost obrazového senzoru fotoaparátu na světlo, nebo naopak jeho citlivost potlačíte snížením hodnoty ISO. Pomocí nastavení vysokého ISO, jako je například ISO 1600, vyfotíte jasnější fotografie, než když nastavíte ISO nízké, jako je například ISO 100. Nevýhodou při zvyšování hodnoty ISO je zrnitější fotografie, a to vlivem digitálnímu šumu. Určitě jste už někdy fotografovali v noci pomocí mobilního telefonu nebo kapesní kamery a všimli jste si, že jsou vaše fotografie zrnité. Pokud ano, pak je to proto, že se fotoaparát pokusil kompenzovat tmavou scénu nastavením vysoké citlivosti ISO. Vlivem požadavku na velké zesílení elektrického signálu z obrazového senzoru vznikl digitální šum, který se projevil větší zrnitostí fotografie.
Co je velké ISO
Exaktní hodnota, jakou si pod pojmem vysoké ISO můžeme představit, se v čase vyvíjí tak, jak se vyvíjejí obrazové senzory fotoaparátu. Před několika lety zvládaly hodnoty ISO 1600 pouze ty nejmodernější fotoaparáty. Nyní lze s úspěchem fotit i při hodnotách ISO 6400. Je dobré vyfotit si nejprve několik testovacích fotografií za snížených světelných podmínek při nastavení vyšších hodnot ISO. Tento test vám umožní zjistit, při jakých hodnotách ISO je pro vás zrnění na fotografiích z vašeho fotoaparátu ještě přijatelné. Nastavení citlivosti ISO s výhodou použijete při fotografování za snížených světelných podmínek a také při kreativním fotografování, kdy jejím snížením nebo zvýšením podpoříte nastavení clony a času expozice. Na fotoaparátu se ISO obvykle nastavuje kombinací stisku tlačítka blesku a točením kolečka doleva nebo doprava. Takže z expozičního trojúhelníku jsme probrali clonu, čas závěrky a ISO, ale jak to dát vše dohromady, aby nám to fungovalo?
Jak to všechno zkombinovat dohromady
Často se mne lidé ptají: „Proč vlastně potřebuji tři nástroje k ovládání expozice!?!? Jeden by nestačil? Odpověď zní Ne a hned vám na příkladu vysvětlím, proč tomu tak je. Asi před třemi lety jsem se vydal fotografovat okolní přírodu k nedaleké přehradě. Bylo sychravé podzimní ráno, prostě nic moc a já jsem nemohl najít nic, co by stálo za vyfocení. Snad možná pavučinu na břehu. Přízemní mlha vytvářela šero a navíc foukal silný vítr ve kterém se pavučina dost mihotala. Pokaždé jsem vyfotografoval rozmazané pavučiny. Abych se vyhnul rozmazání, zkrátil jsem čas expozice na 1/500 sekundy. No… fotografie už nebyla rozmazaná pohybem, zato byla dost tmavá. Rozhodl jsem se tedy zvýšit ISO na 800. Do 1600 jsem již nešel, protože vím, že při této hodnotě ISO jsou již fotografie z mého fotoaparátu zrnité. Výsledná fotografie byla lepší, ale pořád jsem nebyl spokojený. Řekl jsem si, že víc světla dodám pouze snížením clonového čísla (otevřením clony).
Nastavil jsem tedy nejmenší hodnotu clony, na f/1,8. Jas byl dobrý a navíc nízké clonové číslo pomohlo rozmazat pozadí pavučiny, a tím ji oddělit, zvýraznit. Škoda, že nesvítilo slunce, sluneční paprsky blyštící se v kapičkách vody na pavučině by tuto fotografii udělaly určitě hezčí. A to jsou přesně ty důvody, proč je dobré vědět, jak kombinovat clonu ISO a čas expozice.