Expoziční trojúhelník. ISO clona čas tabulka
Expoziční trojúhelník je obvyklý způsob přidružení tří proměnných určujících expozici fotografie: clony, rychlosti závěrky a ISO. Pro dosažení správné expozice musí být všechny tři proměnné vyváženy. Změna hodnoty jedné vyžaduje přenastavení alespoň jedné z ostatních proměnných. Ovlivňují nejen expozici, ale jsou také parametry globálního vzhledu výsledné fotografie. Jejich zvládnutí je tedy naprosto zásadní jak pro techniku fotografování, tak pro poutavou kompozici fotografie.
Obsah:
Clona
Clonové číslo je měřítkem toho, jak otevřená nebo uzavřená je clona objektivu. Nižší clonové číslo znamená, že clona v objektivu je otevřená více a propustí tak více světla, jednoduše proto, že otvor clony je větší. Při nastavení vyššího clonové číslo dopadne na senzor méně světla.
Možná se divíte, proč bychom někdy chtěli, aby na senzor dostalo méně světla. Většinou je to proto že chceme nastavením velkého clonového čísla získat větší hloubku ostrosti fotografie. Hloubka ostrosti je produktem nastavení velikosti clony. Vyšší clonová čísla poskytují větší hloubku ostrosti, nižší clonová čísla vytvářejí malou hloubku ostrosti. Umožňuje oddělit fotografovaný objekt od pozadí a je jedním z nejmocnějších kompozičních nástrojů, které máte k dispozici. Využijete jej při fotografování portrétu nebo krajiny.
Pomocí nastavení malého čísla se na portrétu fotografovaném na ulici podařilo oddělit fotografovaného od ostatních kolemjdoucích na ulici.
Čas expozice
Čas expozice určuje dobu po kterou zůstane závěrka otevřená, a tedy jak dlouho bude na snímač dopadat světlo. Kratší čas expozice dávají senzoru méně času na zachycení světla, což vede k nižší expozici. Delší čas expozice dává senzoru více času k shromažďování světla a zapříčiňuje tak vyšší expozici. V tomto případě je důvodem, proč bychom mohli chtít použít krátký čas expozice, je zmrazení pohybu, ať už se jedná o chvění fotoaparátu nebo pohybujícího se fotografovaného objektu. Nezapomeňte, že po dobu otevření závěrky fotoaparát zachycuje polohu prvků v obraze. Pohnutí se některého z těchto prvků pohne vede často často nežádoucímu rozmazání fotografie.
Použití dlouhé závěrky může také vytvořit velmi příjemné efekty například při fotografování proudící vody. 3 s, f / 9 při 18 mm a ISO 100
ISO
Pomocí nastavení hodnoty ISO můžeme nastavit citlivost senzoru na světlo. U digitálních fotoaparátu nenastavujeme citlivost ale zesílení signálu obrazu. Zvýšení ISO v zásadě umožňuje fotografovat za šera.
Jako vždy se ale jedná o kompromis: zvýšené hodnoty ISO mají za následek vyšší šum s méně detaily na fotografii. Při nižších hodnotách ISO je velikost obrazového signálu vzhledem k šumu poměr signálu k šumu velká, což znamená, že šum obecně zůstává nenápadný. Při fotografování na vyšších ISO je velikost obrazového signálu blízká intenzitě digitálního šumu vstupujícího do výsledné fotografie. Šum je na fotografii více viditelný v podobě zrnění.
Proč tedy někdy používat vysoké ISO? Při práci za slabého osvětlení se často ocitnete v situaci že jedinou možností jak dosáhnout správné expozice fotografie je zvýšení hodnoty ISO.
Fotografie baletky je pořízená pomocí nastavení vysokého ISO. Nastavením delšího času expozice pro dosažení správné expozice by vedlo k rozmazání fotografie díky pohybu baletky. Nastavením malého clonového čísla by došlo k ztrátě hloubky pole ostrosti fotografie a tudíž k rozmazání lustru.
Tip na focení: používejte stabilizace obrazu
Zapnutí stabilizace obrazu vám může umožnit nastavit delší čas expozice. Stabilizace obrazu pomáhá pouze v případě zamezení chvění fotoaparátu. Nemám vliv na stabilizaci obrazu pohupujícího se objektu. Velmi často vidím fotografy s rozmazanými fotografiemi, protože jejich čas expozice byl pro jejich objekt příliš dlouhý a mysleli si, že jím stabilizace obrazu pomůže zmrazit pohyb. Na pochybujících se objektech stabilizace obrazu nefunguje.